Situace v UAE - pohled z druhé strany
Když si tak projedu všechny zahraniční (i moje) články kolem problémů ve vytrvalosti v UAE, musím uznat, že jsou poněkud nevyvážené. V zájmu své zvědavosti a snahy o objektivitu jsem tedy obrala o čas dvě naše známé české vytrvalostní jezdkyně, Táňu Terberovou a Andreu Kopeckou, které mají čerstvé zkušenosti s působením ve stájích v Dubaji a v ruce dokument z pondělního jednání EEF v Bab Al Shams.
Dokument týkající se trenérů a stájových veterinářů z jednání EEF 8.2.
- Stájový veterinář je spojkou mezi koněm a jeho trenérem, je hlasem koně pro trenéra.
- Veterinář má vzdělání o úrazech a léčbě a současně je znalý v oblasti fyziologie tréninku, a je tedy schopen podat trenéru informace.
- Trenér musí veterináře poslouchat, pokud v něj nemá důvěru, měl by si najít jiného veterináře, kterému může důvěřovat
- Oba – jak trenér, tak veterinář, jsou odpovědní dle FEI a EEF. Veterináři musí vědět, co kůň dostává a musí o tom vést záznamy. Trenéři by měli vědět, co kůň dostává a uchovávat tyto záznamy. Medikační deník je jediná cesta, které chrání trenéra nebo veterináře v případě pozitivního testu.
- Blokáda nervů je změna senzitivity a je zakázaná.
- Test hyposenzitivity se může dle pravidel provádět a bude se provádět ve vytrvalosti v UAE. Vet. pravidla čl. 1034
- Koně nejsou způsobilí soutěžit, pokud část nebo celá končetina je znecitlivělá nebo příliš citlivá (obojí představuje abnormální citlivost „končetiny“) . Hypersenzitivní končetina reaguje nadměrně nebo abnormálně na dotek.
- Hyposenzitivita končetiny znamená jakoukoliv změnu v citlivosti způsobenou neurektomií nebo chemickou desenzibilizací do té doby, dokud změna citlivosti trvá.
Dokument týkající se nedovolené pomoci – v zásadě jde o pravidla FEI, která nyní budou platit v CEN.
Dovolená pomoc ER 80
Čl. 807.6.4
Další případy dovolené pomoci viz vysvětlující dodatky. Rozpis má upřesňovat povolenou pomoc pro každou soutěž.
807.7
Nedovolená pomoc: všechny níže uvedené aktivity v článcích 807.7.1 – 807.7.8 včetně, jsou zakázné a jezdec a / nebo registrovaný trenér se v případě níže uvedených činností vystavuje v případě porušení sankcím.
807.7.1 být následován, veden nebo doprovázen v kterékoliv části trati kýmkoliv na kole, pěšky nebo na koni jezdcem, který není účastníkem soutěže pod hrozbou udělení žluté výstražné karty.
807.7.2 provádět pomoc na trati v jakémkoliv místě, které pro takovou pomoc není vyznačeno pod hrozbou udělení žluté výstražné karty.
807.7.3 přijmout pomoc kdekoliv na trati od osoby, která k takové pomoci není oprávněna pod hrozbou udělení žluté výstražné karty.
807.7.4 být následován, veden nebo doprovázen v kterékoliv části trati nebo na cestě bezprostředně přilehlé k trati jakýmkoliv motorovým vozidlem (nehledě na čl. 807.6.1) pod hrozbou udělení žluté výstražné karty.
807.7.5 pobízení do klusu během klusu ve veterinární uzávěře třetí osobou pod hrozbou udělení žluté výstražné karty.
807.7.6 mít na trati kohokoliv k pobízení koně jakýmkoliv způsobem pod hrozbou udělení žluté výstražné karty a vyloučení.
807.7.7 stříhat drátěné ploty, měnit části ohrad nebo trati tak, aby se uvolnila cesta, nebo porážet stromy nebo odstraňovat překážky nebo jinak měnit technické parametry trati pod hrozbou udělení žluté výstražné karty a vyloučení.
807.7.8 přijmutí jakéhokoliv zásahu třetí osoby (vyžádaného i nevyžádaného), který by mohl přinést výhodu soutěžícímu nebo jeho koni pod hrozbou udělení žluté výstražné karty a vyloučení.
Wrangleři
801.8.1 Soutěžní prostor zahrnuje: trasy závodu (kola nebo etapy), místa pro ošetřování na trati a ve veterinárním prostoru, samotný veterinární prostor a místo pro odpočinek po absolvování veterinární prohlídky. Při mistrovských soutěžích budou v rozpise stanovena místa s omezeným přístupem
801.8.2 Maximální počet ošetřovatelů povolených ve veterinární uzávěře na jednoho koně je 5. Je potřeba vzít v úvahu dostupnost místa a zajistit koni dostatek prostoru pro odpočinek. Vstup do veterinární uzávěry a do prostoru posuzování kondice koní může být dále omezen Organizačním výborem na základě doporučení Technického delegáta FEI. Takovéto omezení musí být jasně
uvedeno ve schváleném rozpisu FEI. Povolení přístupu ošetřovatelů do veterinární uzávěry zaniká vyjmutím příslušného koně ze soutěže.
Zásadní témata pouštní vytrvalosti.
RYCHLOST
Dech beroucí rychlosti koní trénovaných především v UAE podle mnohých odborníků souvisí s vysokým počtem eliminací i fatalit.
Pohled z druhé strany
- Těchto rychlostí dosahují jen skutečně špičkoví koně a vzhledem k nesmírně přísném výběru koní v UAE, kdy jsou vybíráni koně pod drobnohledem mnoha profesionálů, lze očekávat mimořádný potenciál. Je třeba si uvědomit, že tak, jako jen malé procento skokových koní dosáhne na stupeň T, tak stejně tak jen určitá část arabských koní dosáhne na rychlosti nad 20 km/h na vzdálenosti nad 100 km.
Vlastní chov – loni se v renomovaném středisku narodilo cca 105 hříbat po těch nejlepších rodičích na světě a letos dalších cca 150 hříbat – a z těchto hříbat se zase bude vybírat to nejlepší, už odchované v poušti. (Pokud si šejk Al Maktoum před 10-15 lety přál, aby se arabští koně vrátili „domů“, pak zjevně tento plán a návrat k tradicím svých předků uskutečňuje.)
- Stoprocentní management – jedna z věcí, kterou všichni, kteří stáje v Dubaji navštívili, uznávají a obdivují. Koně mají seno ad.l., 5x denně krmení, stálý režim i pracovní jezdce, svůj čas na volný pohyb ve výběhu, jeden den v týdnu volna. Rehabilitace a péče o nohy po zátěži je samozřejmostí.
- Koně jdou do závodu pouze v případě, že jsou stoprocentně připravení. Jakýkoliv, byť banální, miniaturní problém je důvodem, aby kůň nestartoval, a pokud to stav vyžaduje, může mít celý rok volna na pastvinách. Připravenost koní, kontrola sonografem – nic se nepodceňuje, sebemenší problém se okamžitě řeší, veterinář je po ruce, stejně tak vybavení.
- Rychlost je také otázkou tréninku – koně trénují skutečně důkladně, např. jdou ráno na tři čtvrtě hodiny až hodinu na krokovou práci (obvykle v hlubokém písku), odpoledne je cvalová práce kolem 20 km na špičkovém povrchu (ve favorizovaných stájích, v jiných, amatérštějších stájích, cválají denně 10-15 km), 1x týdně 40-50 km dle požadované výkonnosti, 1x týdně bazén (amatérské stáje 1x týdně, profesionální stáje, kde mají svůj bazén, zařazují plavání ještě po 20 km tréningu každý den). Po každém tréninku je zaznamenána srdeční frekvence a je provedena klusová zkouška. Pokud kůň vykazuje jakékoli potíže, je předán do rukou týmového veterináře.Koně špičkových kvalit tyto tréninkové dávky zvládají dobře.
- Nejkřiklavěji působí dojezdy v plné rychlosti, ale na videích jsou obvykle zaznamenány poslední kilometry z např. 20 km kola – kdy kůň jede větší část kola např. dvacítkou a až v závěru koně pustí naplno, což ovlivní průměrnou rychlost. Obvyklá strategie je koně v prvním kole pustit, ve druhém podržet a ve třetím zase pustit.
FATALITY
Kromě nehody, ke které došlo v případě nabourání plotu, je pravděpodobné, že v množství startů, které jdou během jedné sezóny do tisíců, k fatálním zraněním může dojít. Podle zdroje (veterinář, který tam působil a byl svědkem jedné fatality) je ke zvážení, že se zranění dalo předvídat včas, ale kůň přesto nebyl vyloučen. Cestou na snížení fatalit je tedy přísnější posuzování veterináři, (případně snížení limitu TF) – a samozřejmě boj proti dopingu, desenzibilizaci (viz. dokument výše).
Welfare souvisí i s terénem
Terén – poušť není dokonale upravený turf, poušť větrem neustále pracuje, přesouvá se. "Někde je písku moc, jinde málo," píše Táňa Terberová, "některé trasy vítr vyfoukal, byly moc tvrdé, proto se připravují nové trasy v příznivějších částech. Dráhy jsou pro bezpečnost koní pečlivě upraveny, vzhledem ke stížnostem na hluboký písek několikrát denně trať projíždějí odhrnovače písku a cisterny s vodou, aby se terén zhutnil a zpevnil.
A staví se již zmíněné ploty. "Ploty povedou podél celé 160 km trati - od 5 – 10 metrů trasy na každou stranu, auta se tam tedy nedostanou a jezdec si může vybrat, kudy pojede, aniž by hrozilo, že ho srazí chladič. Je to pro jezdce bezpečnější i pohodlnější. Na spodní části plotu je síť, která zachytává odhozené pet lahve, aby nelétaly po poušti."
Troubící auta
Znovu jsem si projela některá videa z tratí v UAE. Nezaznamenala jsem ale reakci koní ve smyslu leknutí, stresu. Důvodem této netečnosti je fakt, že jsou na automobilový doprovod zvyklí z i tréninku, jak mě informovala Andrea Kopecká. Je tedy otázkou (kromě zvířeného prachu, který koně opravdu obtěžuje), zda je na místě hovořit o týrání. Jak dalece to ovlivňuje rychlost koně je individuální záležitost – asi stejně jako je tomu v dostizích, když koně projíždějí kolem burácejících tribun, nebo pro koně v povozech ve městech. Nyní se staví ploty a auta se na trať nedostanou, i když zřejmě VIP aut se šejky se to netýká. Ploty zatím nejsou všude – ale neustále jich přibývá, asi i z důvodu, že si nejen zdejší, ale i evropští jezdci celkem významně krátí trať tam, kde není ohraničená plotem.
Nátlak na koně
Nevypadá dobře, když jezdec v závěrečných kilometrech na koně tlačí, aby vůbec cválal, případně pokud na něj musí tlačit celý závod, jako to viděla na vlastní oči v jednom případě Andrea Kopecká. Přesto tento kůň na tom byl fyzicky tak dobře, že skončil v první desítce. Problémem u takového koně není fyzické zdraví, ale psychika a motivace, tady už jsme u etiky této disciplíny, zda mají hodnotu takové výkony, kdy kůň je zřejmě zcela otrávený, ale „má na to“.
O nahánění koně na trati pomocníky není třeba psát, na to jsou pravidla a po jejich porušení následují – a následovaly, sankce.
NEPŘETRŽITÉ CHLAZENÍ
Jedna z věcí, na kterou se nedávno poukazovalo. Pravděpodobně k tomu již nedochází, co se týče nepřetržitého chlazení z aut, s tím se naše dvě jezdkyně v UAE vůbec nesetkaly.
JAK SE NA SOUČASNOU SITUACI DÍVAJÍ VE STÁJÍCH V DUBAJI?
Tak jsem jim zkazila snídani, píše mi Táňa Terberová z jedné stáje v DubajI
Zeptala jsem se, jestli vědí, že je v plánu zase "stopnout" UAE na jeden rok.... Vsichni jen zahuhlali, ze vědi, a pak vzniklo dlouhé a předlouhe ticho... Vsichni zirali akorat tak do svých taliřů a atmosfera zhoustla na maximum.
Samozřejmě jsou jezdci a stájový personál zklamaní, protože příprava koní na odložené závody přišla vniveč, aniž by oni sami něco zapříčinili. O svůj závod přišla i Táňa Terberová.
Jaká je reakce na nová národní pravidla v Bou Thib?
V Bou Thib se závodů účastnila se servisním týmem UAE Andrea Kopecká. K reakci na tamní pravidla podotkla: Drtivá většina s omezením rychlosti na 20 km/h nesouhlasí. Soutěže byly naprosto neatraktivní. Na druhou stranu si tento systém zaměřený na kondici koně pochvaloval např. Hussain Al Marzooqi, vitěz světového šampionátu juniorů v Bábolne 2009, se kterým jsem v BouThibu spolupracovala (dokončil ve třetí desítce).
Absolvování závodu rychlostí 20 km za hodinu není pro tak dobré a profesionálně trénované zdejší koně žádný zvláštní výkon.
Speed kills?
…je to, oč tu běží. Vzhledem k možnostem a kvalitám koní v UAE nejde o absolutní hodnoty rychlosti, ale o rychlosti za hranicí možností koní. V tom je možná profesionální prostředí na tom hůře, protože nájemný jezdec, který koně vůbec nezná, nemusí včas číst od koně drobné odchylky v pohybu a chování na trati a než se kůň dostane před veterináře, může být pozdě. Nově zavedená totální odpovědnost trenéra je v tomto ohledu zásadním průlomem.
Na druhou stranu zase amatérský sport je sice spjatý s obrazem dlouhodobého partnerství jezdce s koněm, ale např. je kůň odepsán kvůli nedostatku financí – viz. níže uvedená studie AERC.
Fatality v souvislosti s vytrvalostní zátěží
Je nutné si připustit, že ve vytrvalosti k fatálním stavům v souvislosti s touto zátěží může dojít - nejen v poušti. Koním i disciplíně bude ku prospěchu, pokud se tyto věci netutlají, nebezpečí je naopak známo a jednotlivé případy objasněny. Tak tomu je v americké vytrvalosti, kde se poctivě publikují i případy selhání organizmu koně tři dny po závodě
Postoj světa k takto upřímné zpovědi disciplíny v USA je prakticky inertní. Chybí videa a nehezké záběry. Když se na ten seznam podíváte - ZDE , a rozkliknete jednotlivé roky, napočítáte 67 úmrtí koní za 10 let. Neberu v úvahu, že počet startů v USA za těch deset let je kolem 250 tisíc. Že oproti Američanům se v poušti nedostaneme k údajům o "odejití" koní dva i tři dny po závodě. Přesto - i ta americká čísla jsou jasným důkazem, jak velká je odpovědnost jezdce a jeho týmu a že v některých případech nelze ztrátu koně předvídat.
Případy dle AERC. org byly také předmětem studie: Fatalities Associated with Americn Endurance Riding Conference Sanctioned Endurance Rides (2002-2013) - Balch, Habing, Schott 2014.
Ze 67 koní jich bylo 46 eliminováno, zbylých 21 soutěž dokončilo a byli uznáni ve finální kontrole v pořádku. 13 koní z celkového počtu 67 zahynulo, zbytek byl utracen (54). U 51% případů byla provedena pitva.
V 81% případů se u koní rozvinula akutní bolest břicha, ve 12% pitev se ukázalo, že došlo k ruptuře žaludku. U 28% koní se na smrti podílely finanční problémy, kdy jezdci odmítli infuze, kliniku a/nebo případný chirurgický zákrok. Riziko fatalit bylo 2x vyšší u souětží 80 km (1 na 3017 startů) , 12x vyšší u soutěží 160 km (1 na 648 startů), zatímco u soutěží 40-56 km došlo k jednomu úmrtí na 8057 startů.
Úvaha na závěr
Ze všeho, co jsem slyšela a četla, se ve vytrvalosti střetávají tyto záležitosti:
- vysoce profesionální prostředí versus amatérský sport neboli
- moderní pojetí vytrvalosti bližší k dostihovému sportu versus tradiční vytrvalost