Raffles - malý velikán

14.10.2015 22:06

Letošní Tevis Cup dokázal, že ve vytrvalosti je „stáří“ relativní pojem – jak pro jezdce, tak pro koně. Koní nad 20 let se letos objevilo na startu TC 15 a 7 z nich dokončilo. Nejstarší – PL MERCURY,  měl v kolonce věku 23:41. Podíváme-li  na původ PL Merkuryho, narazíme v něm 7x na jméno RAFFLES., jehož cesta mezi hvězdné plemeníky v Americe vůbec nebyla jistá...

 

INCEST

Když Lady Wenworth  realizovala spojení SKOWRONEK – jeho dcera RIFALA,  nejspíš netušila, jaký velký vliv v chovu arabských koní bude mít potomek, který z tohoto „incestu“ vzejde. Hřebeček narozený roku 1926 byl perfektní až na jeden nedostatek – byl příliš malý (147 cm).  Uplatnění by pro něj měla do chovu poníků a kvalitní ho ponyho si v Anglii opravdu cenili, ale klisny nezabřezávaly a Raffles byl  podle všeho neplodný. (Vzhledem k tomu, že se 7x vyskytuje v rodokmenu PL Merkuryho, má tento příběh předvídatelně dobrý konec.)

OBUVNÍK

Pro Lady W.  byl malinký Raffles „Popelkou“ jejího vznešeného chovu a proto ho nikde a nikomu nepředváděla. Místo kouzelných oříšků padnul do života opomíjeného hřebce majitel obuvnické továrny a chovatel světových šampionů  amerických saddlebred, Roger A. Selby. Miloval krásu v mnoha podobách – byl sběratelem umění a jeho vášní byl chov všemožných zvířat na rozlehlých pastvinách podél břehů Ohia. 

S Lady Wentworth se seznámil na svých častých obchodních cestách v Evropě  a co víc – získal si její respekt natolik, že mu jako jednomu z mála dovolila návštěvu všech svých stájí v Crabbet Park. Pokud tam návštěvníky a obchodníky pustila, pak jim ukázala zásadně jen koně určené k prodeji. Tehdy ale neomylným instinktem obchodnice vycítila, že Selby by mohl být  ten správný partner, který uchová a rozšíří crabbetskou krev v Americe.

Arabští koně zcela uspokojily Selbyho smysl pro krásu, historii a funkčnost a v roce 1928 odkoupil klisnu Rifala. Podle manažera ranče a trenéra jeho saddlebreds Jimmyho Deana (foto s Raffesem níže) Selby kupoval koně nikoliv podle rodokmenu, ale hlavně podle toho, jak se mu líbili. Při svém třetím obchodu s Lady Wentworth v roce 1932 si koupil kolekci 5 koní – 4 hřebců a jedné klisny…  a mezi zakoupenými hřebci byl také Raffles, krásná, ale neplodná miniatura Skowronka. 

Podle Deana  měl Selby dvě pohnutky pro poněkud nevýhodný obchod -  jednak  nechtěl odmítnutím lady W. urazit, a jednak obdivoval dokonalou krásu tohoto malého araba, kterého objevil díky tomu, že měl jako jeden z mála možnost podívat se na „vše“, co v Crabbet Park stálo.  Chtěl ho jako rodinného poníka pro děti. Selbyho dcera však prohlásila, že Raffles na tuto úlohu nebyl nikdy připravován a že její otec musel uvažovat o jiné náplni života. Jimmy Dean naopak prohlásil, že na tom koni může jezdit jakékoliv dítě, které vychovávali Indiáni v jízdě na neosedlaném divokém koni…


STERILITA-FERTILITA

V Ohiu na veterinární škole byla neplodnost bohužel potvrzena. Jak to bylo dál? Jsou tři verze vysvětlující jeho budoucí dráhu špičkového plemeníka.  Jimmy Dean měl cit pro koně a napadlo ho, že neplodnost může být psychického rázu, protože Raffles byl neustále neklidný a napjatý. Podle Deana se s ním špatně zacházelo, neměl důvěru k lidem a byl těžko jezditelný. Jeho žena Thelma, zkušená jezdkyně, se ujala převýchovy hřebce. Snažila se odbourat jeho stres a navrátit mu důvěru k lidem klidnými vyjížďkami po okolí po dobu několika měsíců.  Druhá verze – byl to tak jedinečný jezdecký kůň, že nebyl prostor na chov. Třetí verze se klonila k názoru, že o Rafflese nebyl zájem, protože byl prostě malý..

Raffles byl malý, ale plný síly. Když ho viděl poprvé chovatel Paul McDannald, prohlásil: „ Raffles byl působivý perfektním exteriérem, krásnou hlavou a hlavně velkýma očima. Jimmy o něm říkal, že se nosí jako páv. Podle Lois byl extrémně vitální, bylo ho plno a vyzařovala z něj krása, i když byl špinavý a zablácený. Dr. Bill Munson ho popisuje: „Připomínal malého bojového kohouta. Vlastně trávil svůj volný čas výzvami k boji na život a na smrt s percheronským hřebcem v sousedním výběhu.

 

JAKO VEJCE VEJCI

Nicméně bez ohledu na verze příčin neplodnosti ho v roce 1936 zkusili připustit ke dvěma klisnám – Indaia a Rishaiev, a obě zabřezly. Výsledek byl mimořádný – jeho hříbata, tato i další, byla „jako přes kopírák“. Ač mnohé z klisen měly nevýraznou hlavu, všichni potomci po Raffles měli ušlechtilou hlavu s velkýma výraznýma očima daleko o sebe. Všechna hříbata se vyznačovala perfektním exteriérem, grácií a neutuchající vitalitou, s extrémně vysoko neseným ocasem.  

 

PRVNÍ POTOMEK - LEGENDÁRNÍ INDRAFF

Klisna INDAIA (RASEEM, rovněž Selbyho import z Crabbetu) 9.května 1938 dala světu hřebečka jménem INDRAFF. Než vybělil, měl lysinu a přední nohy po kolena bílé. Nejprve ho koupil Donald Schutz, který ho vlastnil a využíval chovu několik let, než ho prodal Ruth “Bazy” McCormick Tankersley, která za něj dala tehdy neuvěřitelných 10 000 dolarů - ona získala významný přínos do chovu a Schutz za své peníze založil firmu na výrobu jezdeckých potřeb. Ve své době nebylo tolik výstavních příležitostí, Indraff zvítězil v 15 z 27 show, v roce 1948 se stal národním šampionem hřebců, v halter byl poražen jednou, a to svým synem AAH-ABU. Indraff dal 69 hřebců a 132 klisen. V prvních 4 generacích najdeme 134 Národních šampionů, 135 rezervních národních šampionů, 983 v Top ten, 4 Národní šampiony hřebců USA. Nejvíce se prosadil jako otec matek (mimo jiné GAZON, SAHRU SU). Jeho potomci nebyli jen krásní, ale také úspěšní napříč všemi disciplínami včetně vytrvalosti. Klisna Al-Marah Xanthium, vítězka Tevis Cupu 1992, je jedinou klisnou z amerického chovu arabských koní, která byla zařazena do plemenné knihy American Trakehner Association Preliminary Studbook.

Foto: Indraff

 

Pár slov k chovatelce Bazy Tankersley (Al-Marah Arabians):


V jednom interview se zmínila, že dodržovala striktní pravidla týkající se chovných klisen. "Pokud klisna nedala lepšího potomka, než byla ona, nenechávala jsem si ji. Ani když bylo hříbě lepší než ona, nezůstávala u mě déle než do 12 let, abych si mohla držet její lepší dcery a klisna mohla posloužit ještě někomu jinému."

Na téma temperamentu arabských koní prohlásila: "Dispozice se nepochybně dědí. Měla jsem pravidlo, že můžu do stáje k jakémukoliv hřebci a vést ho bez jakéhokoliv problému na ohlávce bez řetízku. Pokud ne, je z něj valach a je mi jedno, jak je jinak kvalitní - protože si myslím, že není důvod, aby arabský kůň neměl prvotřídní charakter.

Bazy Tankersley zemřela v roce 2013, bylo jí 91 let.

 

BIČ

Zatímco Jimmy Dean jezdil na show Selbyho saddlebreds, stájníci často zkoušeli trénovat arabské koně na speciální chod. Neuspěli a jejich tvrdé metody z Rafflese učinily problematického koně na ošetřování. Až do své smrti považoval tyč nebo bič v ruce člověka za otevřené nepřátelské gesto, které oplácel. I když nikdy neuspěl v pátém chodu, měl zapsáno „velmi dobrá akce“ v Selby katalogu a to je docela kompliment vzhledem k tomu, že tam bylo dost  saddlebreds. V roce 1933 vyhrál šampionát tříchodových koní, což Lois a Jimmy komentovali : „Navzdory zacházení byl Raffles inteligentní kůň. Udělal cokoliv, pokud jste ho o to slušně požádali.“

 

KONEČNĚ SI HO VŠIMNOU

Někteří chovatelé (William States Jacobs, Gina Manion, and Herbert Tormohlen ) rozeznali potenciál hřebce a posílali k němu své nejlepší klisny. Postupně Raffles překonal předsudky chovatelů vůči své velikosti a stal se hlavním plemeníkem v Selbyho hřebčíně. O jeho potomky byl enormní zájem, i když dal „jen“ 122 registrovaných hříbat včetně zmíněného "prvorozeného" hřebce INDRAFF.

 

FRAKTURA

Raffles ve 23 letech v roce 1949 žil konečně vcelku pohodlným stylem preferovaného plemeníka. Přesto nijak neztrácel vitalitu a dravost. Když nedostal včas snídani a stájník dal do žlabu nejdříve jinému koni, dával to rasantně najevo kopáním do stěn boxu. Utrpěl tak jednoho dne těžký úraz – zlomil si zadní nohu. Jimmy Dean po dlouhých 16 týdnů malého hřebce neopouštěl, se svou ženou bezmocného koně v závěsu opečovávali, léčili koliky a kožní problémy, byli svědkem, jak ztrácel kondici, až byl zcela vyhublý. Také se ho snažili zabavit a zřejmě tehdy mohly vzniknout první koňské hračky:)

S napětím očekávali den, kdy se sundá fixace. Kost srostla, hřebec se téměř neuvěřitelně zotavil. Ale kdo by si koupil starého plemeníka po zlomenině nohy s nejistou vyhlídkou na to, že ještě bude schopen připouštět? Alice Payne z Kalifornie, chovatelka arabských koní už dlouhé léta chtěla do svého chovu tuto genetickou výbavu, že ho odkoupila i s těmito riziky...

Alice Payne s manřelem a dvěma syny patřili k pionýrům v chovu arabských koní v Americe a registrační čísla jejich 14 koní byla trojciferná. Paynovi jezdili rádi vytrvalost a když Alice studovala rodokmeny vítězů vytrvalostních závodů, všimla si, že často sahaly k synům slavného Skowronka, RASEYN a RAFFLES. Raseynova krev byla po ruce - stál poblíž, v Kellogg Arabian Ranch (Pomona, Kalifornie). Nejvíc toužila po Rafflesovi a když se nedal od Selbyho odkoupit, začala "schrańovat" jeho geny. Od začátku až poté, co hřebce získala, dokázala u jedné klisny nashromáždit 82,5% Rafflese. Jejím cílem bylo získat dalšího Rafflese a byla tomu docela blízko. Při selekci koní byla nemilosrdná - jestliže nesplňoval její očekávání, šel pryč. Ve světě koňáků byla známá svým smyslem pro humor, byla pohodářka. U ní se odbývaly proslulé večery, kdy se až do rána živě debatovalo o koních a nebyl problém přivést koně do obývacího pokoje, když vznikla potřeba něco ukázat.

Také měla dvě životní zásady, kterým učila mladé dámy - mít kožich a automobil značky Lincoln Continental. Nestarala se ani za mák o to, jestli se jí kožich zaprášil od podlahy zadní místnosti londýnského knihkupectví nebo jestli jí arabští koně okusovali lak z Lincolnu, když s ním objížděla pastviny...

Alice byla také první americkou chovatelkou, která v roce 1961 navštívila Polský národní hřebčín. Na otázku, zda zažila zvyk zdejších džentlemanů plolíbit dámě ruku, odpověděla: "Ó, ano, mnohokrát. Porpvé mě to tak zaskočilo, že mi vysypalo do bláta pero, kniha, cigarety, sirky, rtěnka a peněženka a jak jsem se sehnula, praštila jsem ho do hlavy, protože on, místo aby sbíral věci, tak se stále pokoušel mi políbit ruku. Určitě si pomyslel něco o buranech ze Západu."

“I got him! I got him! I got him!” , křičela,běhala, smála se i slzela s kusem papíru nad hlavou - když koupila Rafflese.

 

Zahájila s ním extenzivní inbreeding a dal ještě 15 hříbat. Na jejím ranči se dožil 27 let, uhynul 11.května 1953.

Na snímku vpravo je Raffles ve 24 letech - tedy rok po zlomenině zadní nohy.

 

 

Raffles v rodokmenech vítězů Tevis Cupu:

  • Take a Break

  • Riverwatch

  • Saamson CC

  • BRR Aurber Lights

  • Al-Marah Xanthium

4 američtí koně míří do nejbohatšího dostihu arabských koní v Dubaji

Dostih Sheikh Zayed Bin Sultan Al Nahyan Jewel Crown (Group 1) s dotací 1,2 milionu euro se bude konat 8.listopadu 2015 v Abu Dhabi Equestrian Club. Čtyři koně z USA, několikanásobní vítězové klasických dostihů, mají tu čest zařadit se na start vedle dalších 12 koní a je povolen start jen jednomu koni z každé stáje. Jedním z amerických koní je už 11letý SO BIG IS BETTER, který bude soupeřit s koňmi o polovinu mladšími. Proč ho zmiňuji, je jasné - vzhledem k datu narození Rafflese a So Big Is Better musíme hledat o několik generací dále vpravo, ale Rafflese tam najdeme (po otci Burning Sand) stejně jako u dalšího ze čtyřky - Paddys Day.

 

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Raffles_%28horse%29

https://www.arabianhorses.org/education/education_bloodlines_domestic.asp

https://www.burleson-arabians.com/history_raffles.htm

https://selbyarabianhorses.com/

https://www.sunhkystarabians.com/index.php?option=com_content&view=article&id=5&Itemid=106

https://crabbet.com/raffles-the-little-giant/

https://www.arabianhorseworld.com/docs/2015/06/what-in-the-world/

https://horsetalk.co.nz/2013/02/07/arabian-breeder-bazy-tankersley-dies-91/#axzz3oX46umIc

https://www.amazon.com/Raffles-The-Arabians-Selby-Stud-ebook/dp/B00L51CZC4