ME 2017 - „Přinášíme vytrvalost do města“
Pod tímto názvem se konalo Mistrovství Evropy ve vytrvalosti, které bylo pořádáno belgickou jezdeckou federací v Bruselu.
Toto „zaklínadlo“ znělo všude, dokonce i na poradách vedoucích teamů. Co se ale pod ním skrývalo pro účastníky tohoto mistrovství – koně, jezdce, wranglerské teamy? Zejména nepohodlí – minimální zázemí z hlediska welfare, hygieny, občerstvení a věcí potřebných pro závody (parkování, chlazení apod.). Druhou viditelnou nevýhodou byla finanční stránka – přes vysokou výši startovného (650 EUR) byly poskytnuty zdarma pouze 2 balíky pilin, a to přestože jak boxy, tak místa odpočinku, byly umístěny na asfaltovém povrchu. Při zahajovacím ceremoniálu všichni obdrželi limonádu a balíček hranolek. Vše ostatní si museli účastníci platit ze svého – a za ceny, které jsou v Čechách naprosto neuvěřitelné.
Výše uvedené nevýhody nevykompenzovala ani velká vstřícnost organizátorů, rozhodčích, stewardů a veterinářů. Nic nebylo nemožné, ke každému problému se stavěli velmi vstřícně a s maximální snahou pomoci. Z hlediska lidského bylo toto mistrovství naprosto úžasné.
Česká equipa ve složení Petr Jadlovský (Naomi Dakota), Lucie Škábová (Sahar), Lucie Kubíková (Matyas) a Tereza Kopecká (Tuzemec 13) přicestovala do Belgie podle plánu, všichni koně prošli přejímací veterinární prohlídkou (měření teploty, tepů, dehydratace) a posléze i vstupní veterinární prohlídkou. Z hlediska teamu bylo důležité zejména závody dokončit, proto jsme se s Petrem a Luciemi dohodli na pomalejším začátku v rychlosti +- 16 km/hod s tím, že v druhé části závodů (po 80 km) se jezdci budou dále rozhodovat podle aktuální situace koně. Tereza představila Tuzemce jako výborně připraveného koně s vysokými ambicemi dobrého výsledku. Přes určité pochybnosti nebyl ve výsledcích vstupní veterinární prohlídky konkrétní důvod, aby nejela v čelní skupině jezdců.
Pro všechny, kteří uvažují o startu na takovýchto závodech, bych měla jednu připomínku – naučte svého koně startovat ve velkém lotu koní (nad 50), a v klidu projít prvním kolem. Zahřátí koní před startem proběhlo na velké louce. V horní části byli koně připravováni ve cvalu, v dolní části louky oddělené asfaltovou cestou, pak v klusu a kroku. Samotný start proběhl na pískové cestě cca 2,5 m široké, lemované vysokými stromy. Už tento start byl dost nebezpečný pro mnoho jezdců, Angličané zde ztratili svého nejzkušenějšího koně. Tereza vystartovala s čelní skupinou, 3 další pak s odstupem v poklidném klusu, za což se jim dostalo velkého potlesku.
Průběh závodu
Celému závodu dominovala vysoká rychlost – nikoli na měřítka závodů v arabském světě, ale na Evropu ano. A to přesto, že koně, kteří byli do veterinární kontroly prezentováni po více jak 10ti minutách, museli automaticky projít re-checkem v jakémkoli kole. Prošla jsem spodní část (v parku) závodů a cesty nebyly optimální – udusaný písek byl brázděn strouhami na vodu, tento povrch pak byl v horní části střídán asfaltem, hlubokým pískem, či kostkami pokrytými travou. Koně neměli během závodů přednost ani před auty, ani před lidmi. Přesto se rychlost v prvním kole vyšplhala přes 20 km/hod, a tak to u čelní skupiny zůstalo i v kolech dalších.
První z našich jezdců z prvního kola dorazila Tereza s čelem závodu, díky delšímu chlazení šla do veterinární kontroly s mírným odstupem. Tuzemec se předvedl s dobrými parametry. První chlazení neproběhlo bez infarktových situací – Tarzibus se Sabrinou prošli rychlým chladicím pruhem (museli bez zastavení) přímo do veterinární kontroly, a to vyvolalo paniku v řadách španělských, francouzských a dalších jezdců z čelní skupiny. Najednou jako by neplatil zákaz chlazení v „suché zoně“, zákaz blokování koní v pomalém pruhu a další dohody z technické porady. Celou situaci sice s křikem, ale spravedlivě, s napomenutími a žlutými kartami, zvládli rozhodčí a stewardi. Podobné situace se v dalších kolech neopakovaly. Zbytek českého teamu doklusal v pohodě s odstupem a prošel veterinární kontrolou bez zaváhání.
Druhé kolo začalo mohutnými starty v rychlém cvalu. Všichni doháněli čelo závodu, a to včetně Terezy. Další naši tři jezdci spolu odklusali s tím, že v druhém kole mírně zrychlí. Bohužel příjezd prvních jezdců a koní z druhého kola nebyl pro nás vůbec šťastný. Tuzemec nebyl schopen uchladit, chladicí zona byla mírně do kopečka a naše místo na chlazení v dolní polovině. Takže na našem chladicím místě sice Tuzemec dosáhl na 60 tepů, ale po cestě nahoru a v suché zoně již tepy zůstávaly na vyšších hodnotách. Tereza se pokusila přesto veterinou projít, ale to nevyšlo. Druhý pokus byl již jen snaha koně předvést včas, do limitu 20 minut. Tuzemec byl ale naprosto vyčerpaný, neprošel ani na metaboliku, ani na chody, a byl odeslán přímo na kliniku. Zde strávil několik hodin v péči veterinářů.
Díky časovému odstupu mezi Terezou a ostatními našimi jezdci se mohla Zuzka (team vet) postarat jak o Tuzemce, tak i o další české koně. Bohužel Matyas na trase uklouzl (na kostkách z kopce) a přestože prošel veterinární kontrolou, tak musel být ze soutěže stažen a následně ošetřen. Takže v soutěži zůstali jen dva koně, naštěstí oba se tvářili velmi spokojeně a bez problémů (stejně tak jedzci). Vedoucí Tarzibus prošel stejným způsobem jako v prvním kole– rychlý pruh v kroku – při něm odsedlání a chlazení a rovnou do veteriny.
Třetí kolo se ukázalo jako klíčové. Byť se již podstatně zkrátila vzdálenost (na 30 km), tak bylo velmi náročné. Sahar bohužel neprošla veterinární kontrolou kvůli kulhání. Naomi ano, ale během přestávky u ní proběhla malá krize. Tu se naštěstí Petrovi , po konzultaci s přítomnými veterináři (MVDr. Zuzanu Žežulkovou doplnili 2 privátní veterináři), podařilo eliminovat a projít i re-checkem. Situace se upravila obezřetným vedením koně ve čtvrtém kole. Naomi po čtvrtém kole vypadala velmi dobře, prošla i re-checkem bez problémů a spolu s estonským kolegou vyrazil Petr do posledního kola.
Tarzibus
Tarzibus procházel závodem bez jakéhokoli zaváhání. Otázkou bylo, zda se ho španělští jezdci pokusí dojet v posledním kole. Ale neměli na to – Tarzibus si v pohodě přicválal pro vítězství s velkým časovým náskokem – Sabrina ho provedla do poslední veterinární kontroly bez zaváhání. A tam, v klusové zkoušce, předvedl valach něco neuvěřitelného – běžel vedle vodiče na prověšeném vodítku tak, že vodič musel hodně přidat, aby mu stačil. Opravdu předvedl „fit to continue“ oproti mnoha dalším koním, kteří závod sice dokončili, ale s viditelným vyčerpáním.
V cíli
Čekali jsme na Petra, který přijel v rychlém klusu, Naomi uklidnila a veterinární kontrola byla také v pořádku. Všichni jsme byli sice vyčerpaní, ale šťastní, že Petr s Naomi dokončili na 30 tém místě z více jak 60ti koní. Poblahopřáli jsme estonským kolegům (jejich jediný kůň dokončil spolu s Perem) a Naomi zůstala pod dohledem celého Petrova teamu, veterinářů a mojí maličkosti zhruba do půlnoci.
Mistrovství Evropy dokončila méně než polovina jezdců – úspěšnost dokončení byla 48, 53%. Některé silné vytrvalostní země nedokončily teamovou soutěž – např. Francie a Německo. Naopak překvapily země jako Švédsko a Bulharsko, které byly na třetím a pátém místě v týmových soutěžích. A to díky přístupu – týmová práce a držíme se spolu i na trati. Myslím, že důraz na dokončení teamové soutěže je cesta pro české reprezentanty v budoucnu.
Závěr z hlediska výkonnosti je pro Čechy neúprosný a krutý – v současné chvíli česká vytrvalost ztratila kontakt nejen se světovou, ale i evropskou špičkou. Nejlepší evropští koně jsou připravováni ve vysoce profesionálních podmínkách a důraz je kladen na výběr vhodného koně. Parametry jsou jasné – korektní mladý kůň, s vytrvalostními a rychlostními předpoklady, nejlépe po sportovně ověřených rodičích či z konkrétních linií (např. ruských:). Samozřejmě příprava musí probíhat pod dohledem zkušených trenérů a jezdců – zkušených z hlediska výkonů na mezinárodní úrovni CEI*** a CEI****. Je nutné si uvědomit, že nejlepší koně v závodě neklušou, ale cválají, a to i v náročných podmínkách jak z hlediska profilu, tak povrchu trati. Profesionální podmínky jsou brány i s ohledem na dostatečné finanční zajištění – např. španělský team si dovezl pryžové koberce jak do boxů, tak do odpočinkové zony. A ke každému koni bylo více jak 5 lidí.
Přesto všechno světélko naděje stále svítí – Petr Jadlovský s Karisou dokázal na této náročné trati dokončit MS mladých koní na 10. místě. Úspěšnost dokončení v tomto závodě byla ještě nižší, než na ME, pouze 33%.
Výsledková listina MS 7letých koní:Brussels-20170819_Brussels (BEL) 19-08-2017-CH-M_E_YH 120km_Phase 4.pdf (189202)
Autor: Ing. Vladimíra Šebková, vedoucí české ekipy v Bruselu