Má vytrvalost ještě budoucnost?
Na rovinaté trati Mistrovství světa ve vytrvalosti už dozněl dusot kopyt, koně odpočívají po náročném dni. 47 ze 133 doběhlo do cíle a úspěšně prošlo i závěrečnou veterinární kontrolou.
86 koní nedokončilo. Bohužel došlo v jednom případě ke katastrofickému zranění u jedné z favoritek soutěže, klisny AJAYEB. Ve spojení s reprezentací UAE, jménem Al Maktoum a rychlosti se o tomto smutném konci klisny s velkým srdcem bude jistě mluvit a psát v notoricky známé rovnici. Bylo by fajn dozvědět se přesnou příčinu, zda se jednalo o únavovou zlomeninu nebo nehodu. O překročení fyzických hranic koně nebo o nešťastnou náhodu, která se u koní může stát. V tom je podstatný rozdíl. Trať byla po dešti velmi kluzká a hodně koní ztrácelo nohy na mokré trávě. Ajayeb údajně nešťastně uklouzla.
V této souvislosti jsem si vzpoměla na jeden čerstvý článek:
V zářijovém čísle oblíbeného německého časopisu Cavallo se objevil článek s názvem „Má ještě vytrvalost budoucnost?" To byla otázka na tělo několik hodin před startem světového šampionátu v této disciplíně. Odpovídala na ni Dr. Juliette Mallison, funkcionářka a veterinární lékařka známá z mnoha mezinárodních závodů – a Marius Tünte, tiskový mluvčí Německé organizace na ochranu zvířat.
Odpověď Dr. Juliette Mallison:
ANO. Stala se férovější disciplínou. FEI s ohledem na koně stáhla světový šampionát z Dubaje, což byl jasný signál. Pro mnoho šejků znamenala prestiž víc než partnerství s koněm. Kontroly jsou přísnější na dodržování pravidel týkajících se ochrany koní, aby nezůstávali na trati zcela vyčerpaní. Jde také o organizaci závodů. Za nepříznivých klimatických podmínek se musí trať přizpůsobit a upravit minimální rychlost. Kdyby tomu tak bylo v Normandii, nebylo by tam vidět tolik kolabujících koní. U nás v Německu jsem nic takového nezažila. Spíš tu vidím jezdce, pro které je zážitek s koněm v přírodě cennější než ambice.
Odpověď Marius Tünte:
NE. Vytrvalost by se měla s ohledem na ochranu koní jako disciplína vyškrtnout. Především soutěže na dlouhé vzdálenosti až na 160 km znamenají pro koně enormní zátěž. Je tu velké riziko, že kůň bude v rukou ambiciózního jezdce vyčerpaný nebo ho nadopují, aby takovou zátěž vydržel. Nebezpečí existuje i nezávisle na délce trati, pokud je tu tlak časového limitu, výkonu nebo na danou obtíženost není kůň dobře natrénovaný.
Budoucnost vytrvalost jistě má. Arabští koně a vytrvalost k sobě patří, bez ní by tu byli jen krásní koně, jejichž hlavním posláním by bylo předvádět před šustícími pytlíky impozantní postoj a výraz. Je to tvrdá disciplína. Neměla by však být tvrdší než koňské kosti. Jenže srdce šampiona žene dál a rčení "herce se nic nestane" je ten pravý protiklad ke koním jako Aajayeb.
Ajayeb jsem moc přála vítězství a odchod na zasloužený odpočinek. Bude mi v mých článcích o závodech chybět.