Glosa: Co v projevu prezidenta FEI nezaznělo
Hezky mluvil prezident FEI, pan Ingmar de Voss, v Tokiu na generálním shromáždění FEI o jezdeckém sportu. Jak je největší na světě a jedinečný co do gendrové rovnosti. Jedinečný tím poutem člověka a koně. Ale že v tom je také zranitelný. Protože s růstem tohoto sportu roste také zodpovědnost zajistit welfare koní tak, aby byla vždy zachována integrita jezdectví.
Také říkal, že se musí se striktně dodržovat pravidla, která musí být jasná, transparentní a nevedou k desinterpretacím, čili aby se nedaly vykládat jednou tak a jindy jinak. Zmínil se o narůstajícím počtu organizací prosazujících názor, že koně by neměli závodit a dokonce by se na nich nemělo jezdit. Proto je třeba ukázat, řekl – těmto organizacím i celému světu, že nám velmi záleží na welfare koní a jsme v této oblasti vůdčí silou. A připomněl, že se musíme naučit, JAK sdělit všem okolo, že jezdecká komunita JE odhodlaná zajistit welfare koní.
Nechci pana de Vosse chytat za slovíčko, ale nedá mi to. Musí se dbát na welfare, jinak by mohly protijezdecké organizace integritu jezdectví (paradoxně) na kopytech roznést? Nuže, to je pádný důvod, aby byl jezdecký sport čistý... Jenže bude-li chtít být jezdectví „hezké“ v oblasti welfare koní JEN z důvodu veřejného mínění, znamená to, že bude muset své úsilí veřejnosti prezentovat. Důrazně. Bude se hodit jakýkoliv škrábaneček koně pro exemplární trest pro person responsible a média o tom s potěšením budou psát – protože tohle má prostě čtenost. Bude to taková hra na alibi stejně jako poctivé, transparentní statistiky úmrtí koní v souvislosti se sportovním výkonem a zaklínadlo – slovo „WELFARE“ (=prostě se o koně dobře starat a nechtít po něm nemožné). Svět takhle prostě funguje.
Co nezaznělo – welfare dlužíme koním, nikoliv veřejnosti či různým alternativním organizacím. Ty totiž jezdectví v jeho podstatě neohrozí. Několikatisícileté manželství člověka a koně, byť ne bez mráčku, zcela jistě přetrvá.